Domů
Sponzorujeme
cz en en
Košíkšipka
V košíku máte: 0 položek

HRAČKY Úvod
Amerika 1   Amerika 2   Fiat coupe   Mercedes   Škoda 1200   Tatra 603   Tatra 613   Škoda RTO   Karosa ŠD11   Tatra 137   Bagr+drapák+jeřáb   Buldozer TapoSuper   Tank Španělsko   Tank cccp   Tank 63   Samohybné protitank.dělo   Stavebnice jeřábů   Lanovka   Letadélko Sokol   Auto-kosmos MLR   Tatra 805   Skůtr Čezeta   Traktor Zetor 25   Parní válec  

VÝSTAVA HRAČEK = Praha, Emauzský Klášter, do října 2010, není rozsahem veliká, ale obsahuje i starožitné hračky v zajímavém prostředí kláštera....


Tuto novou sekci "HRAČKY" od 19.1.2010 tvoří  a odborně vede můj milý švagr, nostalgik a ctitel starých poctivých výrobků,
Jan Kuchař 

Sbíráme především hračky na dálkové ovládání, například pomocí bowdenu, el.kabelu, apod. Tento způsob ovládání se nám i s odstupem času jeví jako pro hračky optimální. Pokud je ovládání přímo na hračce, tak při snaze o změnu směru pohybu nebo zastavení nám hračka stále uniká, takže je to takový malý souboj kdo z koho. Samozřejmě pokud se jedná o hračky bez pohonu nebo s pružinovým pohonem, tam je prakticky přímý kontakt s hračkou nutný. Modernější ovládání radiem je sice efektní, ale v době, na kterou jsme se zaměřili, to byl ještě neskutečný luxus, který byl navíc ne příliš spolehlivý. Jen pro srovnání: nejdražší hračky té doby stály několik set korun (např. stavebnice bagru, drapáku, jeřábu stála 190 Kčs), Škoda 120 LS řízená vysílačkou pak o několik let později stála téměř 2000 Kčs, což byl běžný měsíční plat). Navíc napájení vysílače, přijímače a serva vyžadovalo další baterie (akumulátory NiCd tehdy byly dosti drahé), takže takové "hraní" bylo i finančně náročné. Zaměřujeme se tedy na hračky, s kterými si děti i hrály. Drahé hračky byly spíše pro tatínky (např. vláčky apod.).
Náš zájem se soustředil i na hračky, které byly technicky nějak zajímavé, i když nejsou s dálkovým ovládáním.  A pokud na nás dolehne nostalgie, sáhneme i po jiných starých, a podle nás hezkých, hračkách.
Myslíme si, že se lišíme od jiných portálů, věnovaných starým hračkám, protože se snažíme o širší rámec informovanosti o nich, buď z různých pramenů a nebo z vlastní zkušenosti.
Fotografie hraček jsme nashromáždili jednak fotografováním z vlastní sbírky a jednak jsme si vytvořili archiv zajímavých hraček, s nimiž jsme se setkali v minulosti většinou na různých aukčních portálech a v současné chvíli jsou již nedostupné, takže na ně již nelze odkázat. A tak nám přijde škoda, že by zapadly v nenávratnu a přitom mohou jejich obrázky (zejména detailů) ještě leckoho potěšit a inspirovat, například při opravách starých exemplářů. Snímky a případné obchodní značky na nich zachycené slouží pouze k lepší informovanosti zájemců o tuto oblast zájmové činnosti, nikoliv ke komerčním účelům.
Přidávat je budeme postupně, jak nám čas dovolí, včetně dalších zajímavých informací kolem nich. 

Vzhledem k častému používání názvů výrobců hraček považujeme za důležité se pokusit objasnit původ a trvání jednotlivých výrobců hraček, o kterých jsme nějaké údaje zjistili.

Výrobce hraček v Trhových Svinech:
Jedná se o jednoho z nejznámějších výrobců poměrně širokého sortimentu hraček u nás.
Původní hračkářskou výrobu zavedl Ladislav Stráský v roce 1938 jako doplňkový sortiment k výrobě spotřebního zboží. Jeho výrobky, například elektrické
vláčky velkého rozchodu, nesly název LASTRA. V roce 1949 byl podnik znárodněn a stal se součástí podniku MOTOR UNION v Českých Budějovicích. Rok nato byl převzat podnikem IGLA (název pravděpodobně pochází z období lásky k SSSR, kdy se česky psaly ruské pojmyCry, v tomto případě šlo o podnik s jehlařskou výrobou), a přejmenován na IGLA, národní podnik České Budějovice, závod Stráský Trhové Sviny. Později jen IGLA, n.p., závod 02 Trhové Sviny. V té době se zde ještě převážně vyráběly elektrické vláčky rozchodu 0, jejichž výroba zanikla po krátké době (podnik pak vyráběl pouze jehlařské zboží). Naštěstí v roce 1953 byla výroba hraček opět obnovena a stává se hlavním výrobním programem podniku. Od roku 1960 zde bylo zřízeno samostatné vývojové oddělení. V té době se zde vyráběla řada stavebnic - bagr+drapák+jeřáb, stavebnice jeřábů, stavebnice automobilu Volha. Zájem o ně ale nebyl velký, takže později jejich výroba i vývoj byly ukončeny. Zda to bylo dáno vyšší cenou nebo touhou dětí si okamžitě hrát a nic před tím neřešit, je otázka. Asi od roku 1963 se začalo na krabicích hraček podniku IGLA objevovat logo ITES a jako výrobce se od roku 1969 začal objevovat název KOH-I-NOOR národní podnik České Budějovice, závod 09 Trhové Sviny. Pod logem ITES se prodávaly i výrobky podniku GAMA, n.p., závod 05 Milevsko (např. nákladní LIAZ Š 100.05). Od roku 1980 se značka ITES změnila na GAMA v důsledku reorganizace podniku KOH-I-NOOR Hardtmuth, v jehož rámci vzniklá skupina GAMA  zahrnovala závod 04 v Trhových Svinech a závod 09 vyráběl zdravotnické pomůcky. Protože se zjistilo, že pod značkou GAMA jsou hračky prodávány v Německu, bylo nutno změnit značku na GONIO (podle známých miniaturních elektromotorků, pokračovatelů typu DMP). Výroba hraček pokračovala řadou plechových modelů vojenských historických vozidel, ale na civilní modely již nedošlo, protože roku 2001 byla tato výroba předána do firmy KADEN, s.r.o. v Novém Hrádku.  V Trhových Svinech tak zůstala jen výroba jednoduchých hraček z plastu, avšak i ta byla ukončena koncem roku 2006 a v současnosti se zde vyrábějí zdravotnické potřeby.
Neustálé přejmenovávání a rozčleňování podniků, které nám historicky trochu komplikuje přehled, zřejmě mělo navodit dojem, že národní hospodářství je dobře řízenoWink. Přitom docházelo k tomu, že v rámci rozvoje polytechnické výchovy k výrobě hraček přispívali i výrobci, kteří neměli v tomto druhu výroby ani zkušenosti ani know-how. Nicméně faktem zůstává, že díky tomu byla nabídka hraček domácí produkce v té době docela pestrá.
Z pohledu kluka v období kolem roku 1960 rád vzpomínám na možnost si části a součásti hraček, vyráběných v Trhových Svinech, koupit ve vybraných prodejnách Mladý technik, které byly v Praze dvě: v Jindřišské ulici č. 27 - blízko Jindřišské věže a v Pařížské ulici č. 1 - blízko Staroměstského náměstí.
Vedle běžného modelářského materiálu od lišt, balsy, překližek až ke spalovacím motorům tam bylo možno koupit například sáček ozubených kol, hřídelek a pastorků, převodovku do Škody 1200, celý podvozek a drapák k bagru (to vše moje vlastní zkušenost). S tímto sortimentem pak většinou počítala stavba modelů podle Plánků a návodů časopisu ABC. Vzpomínám, že například podvozek k bagru se stal základem modelu víceúčelového pásového traktoru Zubr (velmi moderního tvaru s možností mnoha nástaveb), modelu sovětského polárního vozidla Charkovčanka, kosmického vozidla Marťan MK 60 nebo obojživelného expedičního transportéru Mlok 61. Převodovka k Škodě 1200 (měla označení IGLA 03-F) byla použita například ke stavbě modelu terénního vozu Škoda 997 nebo modelu traktoru TM-1. Převodovka k hračce lanovka se pak stala základem pohonu modelu buldozeru nebo traktorového nosiče nářadí TN-62. Byla to jiná doba, kdy jsme si sami stavěli hračky a s nimi jsme si pak hodně užili. Dnes se také dají koupit různé součástky, ale většinou jen na modelové železnice, autodráhy a RC modely.

Výrobce hraček
Kovodružstvo Náchod:
Vzniklo v roce 1950 se sídlem v Novém Hrádku a hračky se v něm vyráběly až do roku 1991, kdy došlo k rozdělení na dva subjekty: KADEN, s.r.o. a KOVAP, v.d. V obou pokračuje výroba hraček dodnes, přičemž KADEN se specializuje zejména na výrobu kovových modelů vozidel Tatra a Škoda v měřítku 1:43 (Škoda i v měřítku 1:87) a na výrobu plechových vojenských modelů pro sběratele v měřítku 1:24 (původem z podniku v Trhových Svinech). Výrobní družstvo KOVAP vyrábí známou řadu plechových traktorů na pružinový pohon, systém převzatý původně od firmy SVED, která tento traktor získala začleněním firmy na výrobu plechových hraček bratrů Eduarda a Oty Sedlákových ze Semil (v jejich firmě pracoval i František Zeman, který se podílel na vývoji řady pěkných hraček, mezi které patří i tento traktor) s unikátním řešením volby rychlosti pohybu (3 rychlosti vpřed, neutrál, zpátečka – nejedná se o skutečnou převodovku, rychlost se ovlivňuje řazením mechanických odporů ve strojku). Původní traktor Zetor s valníkem se rozšířil na celou řadu traktorů – jak českého původu, tak i zahraničního – doplněné celou řadou zemědělských strojů, které lze za traktory připojit. Dále vyrábí auta, autobusy, silniční válec, jeřáb a další drobnější hračky.

Výrobce hraček v Pohorelé (dnes Slovensko):
Zmínka o tomto výrobci je důležitá, protože v období, které se snažíme přiblížit i těm později narozeným, patřil k významným výrobcům zajímavých hraček, i když se jednalo jen o přidruženou výrobu. Záměrně, podobně jako u podniku v Trhových Svinech, uvádíme místo výroby, protože jméno podniku podléhalo rovněž změnám, podle toho, kam byl podnik v rámci „řízení“ přidělen. V roce 1948, po znárodnění, byl přičleněn k podniku Slovenské závody na smaltovaný a železný tovar v Bratislavě, v roce 1949 k podniku Kovosmalt Trnava a v roce 1951 k podniku Tatrasmalt Matejovce. Pod tímto názvem již je znám jako výrobce hraček, které jako přidruženou výrobu začal podnik produkovat nejprve převzetím výroby plechových kbelíčků a formiček, od roku 1955 pak již výrobu mechanických hraček nejprve převzatých z podniku TOFA Hejnice, pak již z vlastního vývoje. V roce 1957 začal podnik vyrábět legendární pásový traktor s jízdou vpřed a vzad a s gumovými pásy, který však ještě navrhl Vývojový závod průmyslu a sportovních potřeb v Praze (uvádí se roční výroba 50 až 60 tisíc kusů). Ke konci roku 1966 byl závod vyčleněný z podniku Tatrasmalt Matejovce a byl podřízen přímo Generálnímu ředitelství Strojsmalt Bratislava. V období 1966-1975 došlo k rozšíření výroby hraček asi na 30 druhů, které se vyráběly ve dvou dílnách v podniku, třetí dílna pak vznikla v bývalé pohorelské škole. Byly vyváženy i do zahraničí pod značkou OMNIA. Od 1. ledna 1974 získal podnik statut národního podniku, takže jeho nový název byl Strojsmalt Pohorelá, národní podnik Pohorelá. Bohužel se však v obdobi 1976–1980 začala výroba hraček utlumovat a v roce 1980 skončila úplně. Některé jednoduché hračky převzala družstva, ale i tam, pro technologickou zaostalost výrobků, časem výroba zanikla. Právě velkým podílem používání plechu ve výrobě byly tyto hračky specifické s nezaměnitelným rukopisem a příslušnou výdrží (pokud nezrezly). Díky plastům mohly hračky dosahovat větší věrnosti s předlohou v detailech, přesto „plechová stylizace“ měla své nezaměnitelné kouzlo.

Výrobce hračky Chronotechna ve Vyškově:
Donedávna jsem věděl o jediné hračce, kterou tento podnik vyráběl - skútr Čezeta. Nyní vím o dalších dvou hračkách - plastové letouny se setrvačníkovým pohonem: MIG-15 a TU-104 (hračku pak po ukončení výroby hraček ve Vyškově vyrábělo Kovodružstvo Náchod). Uváděnou první sovětskou proudovou stíhačku MIG-15 jsem dokonce měl jako dítě. Výlisek se vyznačoval jednoduchostí, bez detailů, takže když jsme s bratrem později dostali slepovačku MIGu-15 z NDR, kde bylo znatelné i nýtování potahu, líbil se nám více, i když se s ním hrát moc nedalo.
Tak, jako mnoho jiných podniků zřejmě i tento dostal za úkol vyrábět hračky pro děti, ačkoliv se specializoval na výrobu věžních hodin!!! Firma byla založena v roce 1900 jako prodejna a opravna hodin panem Aloisem Dvořákem, který získal svoji odbornost jako vedoucí montér precizních časoměrných zařízení německé firmy Riefler (hodinové stroje na hvězdárnách v Paříži, Moskvě, Vídni, Praze a Brně). Protože zakázek na věžní hodiny není mnoho, instaluje také hromosvody, domovní zvonky, atd. Zakladatel firmy v roce 1937 tragicky umírá a firmy se ujímá syn Václav, který ji pozvedl na dobrou úroveň, takže i za 2. světové války mohla zaměstnávat 12 lidí a po válce bylo nutno opravit mnoho poškozených a poničených věžních hodin, takže o práci nouzi neměla. V roce 1947 je firma znárodněna a stává se součástí Chronotechny Šternberk. V rámci tohoto podniku však byla výroba věžních hodin přesouvána do znárodněné pražské firmy Ludvík Hainz a v roce 1953 zde výroba věžních hodin končí. Věžním hodinám se pak věnoval OPP Vyškov. Na tuto tradici pak navázala firma Věžní hodiny Valla ve Vyškově.
Jelikož podnik Chronotechna byl výrobcem hodinek (závod v Novém Městě nad Metují, později Elton, nyní Elton Hodinářská, a.s.), nástěnných hodin a budíků (Šternberk) lze předpokládat, že výroba tohoto druhu probíhala potom i ve Vyškově, takže nakonec výroba mechanických hraček v letech 1959 až 1966 nebyla až tak absurdní, jak se na počátku tohoto vyprávění zdálo.


Připravujeme údaje o dalších výrobcích hraček:
například  IGRA, SMĚR, CHEMOPLAST, DRUKOV, KOVOZÁVODY SEMILY, STELLA, TOFA, ZBROJOVKA BRNO a možná i další. Postupně bychom rádi předvedli mechanické české hračky, zejména dopravní prostředky + pracovní stroje...

Jan Kuchař
 
Rádi přidáme i Vaše materiály s uvedením samozřejmě i Vašeho jména (+emailu), tak jako v jiných sekcích.
Těšíme se    
                                      Smile
  Jan Kuchař  &  Václav Vaněček   Wink