1.6. NOC KOSTELŮ - jsme děti světla
1.6. NOC KOSTELŮ - jsme děti světla
Trochu jinak strávený večer...
>> VOLBA oblasti, kostela, programu,... <<
Slovo k mottu Noci kostelů 2012 :
Mám rád noc. Když všechno utichne a temnotu kolem mě jen tu a tam naruší světlo okolních lamp, anebo když v přírodě kontury stromů ozařuje pouze světlo hvězd. Mám rád noc. I proto, že po uspěchaném dni se často právě pozdě večer mohu chvíli soustředit i sám pro sebe. Mám rád noc. Svým kouzlem a určitou tajemností dává prostor pro myšlenky, pro ztišení, pro zklidnění těla i duše. Ano, mám rád noc… A přesto…
Posláním člověka na zemi není být sám pro sebe. To bychom neměli ani my na co a na koho navázat, protože by nám naši předkové nezanechali žádný vynález, žádnou myšlenku, žádnou zkušenost. Naším posláním je ten časově i prostorově omezený čas dobře využít k tomu, aby se na této zemi žilo snáz a lépe především jiným. Dát svůj život neznamená pouze nechat se umučit, skočit do ohně, hodit se pod jedoucí auto, abychom zachránili ohroženého jednotlivce. Celé lidstvo je totiž permanentně v ohrožení. Nejen obecně, abstraktně jako pojem. Ale především konkrétně – ta část lidstva, která žije kolem nás i v nás. Je v ohrožení idejí a myšlenek, které zabíjejí to, co odlišuje člověka od ostatního tvorstva: schopnost obětovat se, dělat něco pro jiné, aniž bychom čekali za to odměnu a pochopení. Dělat to jen tak, protože je to tak dobré a správné. Žít a být pro druhé.
A to jde především přes den. Kdy můžeme v plné síle a za světla vydávat o tomto poslání člověka osobní svědectví. V hodinách, kdy se otevírají brány škol, úřadů, firem a kanceláří, kdy vyjíždějí v hustější frekvenci auta, autobusy, tramvaje i vlaky, kdy se potkávají lidé a vzájemně se ovlivňují svými rozhovory, názory i životními postoji.
Mám rád noc. Když všechno utichne a já nerušen hlukem dne můžu nechat hlavou plynout myšlenky o tom, jak vlastně chci žít a proč. Pak ale je dobré si jít odpočinout. Abych mohl ráno po probuzení všechna ta dobrá předsevzetí, všechny ty ideály začít uskutečňovat. Protože nejsme děti noci. Nejsme děti tmy, nepatříme temnotám. Všichni jsme děti světla. A o těch, co tvrdí, že jsou zrozeni z Boha, by to mělo platit dvojnásob. (Srov. 1 Sol 5,5)
Miloš Szabo
Česká Republika