Pragos auto s.r.o. - pragos,škoda,veterán,veteráni,veterány,auta,renovace

TATRA 137. Výobce Tatrasmalt Pohorelá, ČSSR.
Karoserie a ovladač plast, podvozek kovový. Délka 21 cm.
Další z velmi ceněných hraček. Hračka vycházela z málo známé dvounápravové verze známého nákladního automobilu Tatra 138. Byly vyráběny dvě varianty: SKLÁPĚČKA a TAHAČ s dvěma přívěsy (mrazírenským a podvalníkem). Velmi zajímavou byla zejména sklápěčka, která byla řešena tak, že po stisknutí páčky proti pružině pod korbou došlo k odchýlení motorku od soukolí pohonu hračky a tím k pohonu sklopení korby. Sklopení bylo ukončeno automaticky pomocí plastového výstupku na korbě, který ve zdvihnuté poloze odjistil vychýlení motorku, a ten se pružinou vrátil zpět do záběru ozubených kol pohonu. Pokud tedy byl zapnutý motorek na směr vpřed, tak buď jel nebo sklápěl a po ukončení sklápění pokračoval v jízdě.
Existovala tři řešení pohonu:
1. Poloha motorku příčná, převody pouze čelními ozubenými koly, bowdenové ovládání vstupovalo do hračky shora přední kapotou.
2. Poloha motorku příčná, bez převodu na zdvihání korby - určeno pro tahač. Vstup bowdenového ovládání je shora za kabinou.
3. Poloha motorku podélná, primární převod od motorku byl šnekový, bowdenové ovládání vstupovalo do hračky v zadní části podvozku. Nevýhodou tohoto řešení byla samosvornost šnekového převodu, takže pokus o pohyb hračky bez motoru mnohdy skončil poškozeným soukolím nebo motorkem (vylomení čela motorku osovou silou na šnek).
Určitou specialitou je ovládání hračky, které je u nejrozšířenější verze dvoudílné - anatomická plastová skříňka s volantem a přepínačen směru jízdy a na kabelu zavěšená plechová krabička na plochou baterii (tuto krabičku na baterii pak výrobce používal i u jiných hraček jako například fén, větrák). Specialitou je, že konstruktér pravděpodobně předpokládal anatomické držení skříňky ve svislé poloze, kdy volant byl na pravé straně. I ve svislé poloze by uživatel předpokládal, že volatem se bude otáčet podobně, jakoby byl vodorovně. Bohužel se volant otáčí zcela opačně! Další možností je, vzhledem k tomu, že stejným neduhem trpí i hračka Tatra 805, že konstruktér nikdy neřídil auto. V plastové ovladači je sice možnost vést bowden nad páčku volantu (to by otáčení volantu odpovídalo směru, kam chci jet) nebo pod ni. Bohužel rameno páčky volantu není symetrické, takže delší rameno s otvorem pro strunu lze použít jen pod volantem - nad volantem příliš vyčnívá ze skříňky.
Máme jeden exemplář (neúplný, hnědý) tohoto auta, kdy to zřejmě uživatel psychicky nevydržel a převrtal upnutí konce bowdenu v autě na druhou stranu tak, aby řízení fungovalo normálně, i za cenu, že odstranil zakrytí motoru, kde je otvor pro bowden vpravo při pohledu zezadu. Bez komentáře...

• 10

   

   
  
  Tatra 137 se šnekovým převodem. Kompletní a plně funkční.
  
  
• 20

   

   
  
  
  
• 40

   

   
  
  
  
• 60

   

   
  
  
  
• 80

   

   
  
  
  
• 100

   

   
  
  Ovládací skříňka
  
  
• 120

   

   
  
  Pouzdro na plochou baterii, které bylo mimo ovládací skříňku. Dost nešikovné, ale zřejmě důvodem byl fakt, že se pouzdro vyrábělo i pro jiné hračky (bateriový ventilátorek).
  
  
• 150

   

   
  
  Tuto neúplnou verzi (nemá volant na ovladači a víčko pouzdra na baterii) rovněž vlastníme.
  
  
• 170

   

   
  
  Ukázka zvednuté korby
  
  
• 180

   

   
  
  Detail pohonu kol od šnekového kola na hřídelce motorku. Lůžko s motorkem je sklopeno mírně dolů (normální stav). Tento exemplář je bez krytu motoru a bowden je přesunut vlevo, aby otáčení volantem bylo přirozené.
  
  
• 190

   

   
  
  Stlačením páčky s hnědou kuličkou na konci (je vidět nad pravým kolem) se zvedne lůžko s motorkem tak, že šnekové kolo zapadne do záběru s převodem pro pohon zvedání korby nad ním. Korba pak automaticky po ukončení zdvihu korby sklopí lůžko s motorkem dolů do záběru pro pohon kol. Tento exemplář je bez krytu motoru a bowden je přesunut vlevo, aby otáčení volantem bylo přirozené.
  
  
• 200

   

   
  
  Tatra 137 s převodem čelními ozubenými koly. Foto z aukčního portálu.
  
  
• 250

   

   
  
  Tatra 137 s převodem čelními ozubenými koly. Řízení pomocí bowdenu procházejícího kapotou bylo označováno jako velmi nešťastné, protože špatně fungovalo. Pozdější verze proto měla bowden vedený zezadu. Foto z aukčního portálu.
  
  
• 300

   

   
  
  Tatra 137 s převodem čelními ozubenými koly. Foto z aukčního portálu.
  
  
• 350

   

   
  
  Tatra 137 tahač s převodem čelními ozubenými koly, ale bez převodu na zvedání korby. Je patrné, že motorek je umístěn více vzadu, než je tomu u verze s korbou. Foto z aukčního portálu.
  
  
• 400

   

   
  
  Tatra 137 tahač s převodem čelními ozubenými koly. Foto z aukčního portálu.
  
  
• 450

   

   
  
  Tatra 137 tahač s převodem čelními ozubenými koly. Foto z aukčního portálu.
  
  
• 500

   

   
  
  Tatra 137 tahač s převodem čelními ozubenými koly. Foto z aukčního portálu.
  
  
• 520

   

   
  
  Detail převodu čelními ozubenými koly. Nejdůležitější součástí převodu je hřídelka s dlouhým pastorkem a pružinkou. Vyčnívající část hřídelky ze skříně (vlevo) sloužila k posouvání pastorku proti pružině na hřídeli: ve vysunutém stavu pastorek zabíral jen do levého ozubeného kola na hřídeli s pojezdovými koly, a tak auto motorek poháněl při jízdě. Druhé ozubené kolo je na hřídeli volně a po zasunutí hřídelky s pastorkem pomocí páčky na zdvihání korby se dostal pastorek do záběru, čímž se jednak vypnul pohon pojezdových kol a jednak se uvedl do chodu převod na zdvihání korby. Po zdvihnutí korby výstupek na korbě uvolnil páčku zdvihání korby tak, že pružinka opět vytlačila pastorek ze záběru mechanismu zdvihání korby a zařadila pohon kol. Zde je patrné, jak pohon šnekovým převodem byl jednodušší, ale na druhou stranu byl choulostivější na seřízení. Foto z aukčního portálu.