Domů

ARCHIV AKCÍ - nové shora

KARLOVO NÁM. (VÝSTAVA) + OKOLÍ - VYCHÁZKA ING.STĚNIČKY  
 

 KARLOVO NÁM. :     30.5. 2014
 
Náměstí toto jest dosud jakousi klidnou idyllou uprostřed víru velkoměstského... nejživěji tu bývá v pondělí velikonoční, kdy o pouti v Emausích kolkolem náměstí jest plno bud a krámků; mezi nimi za našich dob jsou střelnice, ?salony? fotografů, fonografy, krámky s pohlednicemi a podobné věci, předkům neznámé.? Tak popisoval Karlovo náměstí F. Ruth v roce 1904. Jedno z největších náměstí Evropy, do roku 1848 zvané Dobytčí trh, bylo zakladatelem Nového Města Karlem IV. předurčeno za hlavní tržiště. Obchodovalo se tu nejen s dobytkem, ale také například se slanečky, jejichž skladiště stávalo před Novoměstskou radnicí až do roku 1863. Jméno domu U kamenného stolu na rohu Ječné ulice je upomínkou na skutečný stůl, na kterém obchodníci počítali stržené peníze. Zdejší trhy připomíná i pražský loket, zazděný v 18. století do zdiva radniční věže, u kterého si kupující mohl ověřit správnou míru.Císař Karel IV. však určil toto forum magnum také za středisko duchovního života. Uprostřed náměstí nechal postavit dřevěnou stavbu věžovitého vzhledu, v které se každoročně vystavovaly říšské korunovační klenoty a ostatky svatých, což přitahovalo poutníky, ale i obchodníky z celé Evropy. Její funkci později nahradila gotická kaple Božího Těla, postavená opodál, v které byly v roce 1437 zazděny desky s basilejskými kompaktáty. Kaple s půdorysem osmicípé hvězdy byla zrušena za Josefa II. a později odstraněna. Většina původních gotických domů na náměstí byla zbořena, do dnešních dnů se zachovala po mnoha úpravách jen Novoměstská radnice. Proslula zejména v době husitské. Dne 30.7.1419 se tu odehrála první pražská defenestrace. Z oken radnice byly svrženi konšelé - odpůrci kalicha, dosazení Václavem IV. V radnici bývala proslulá šatlava s mučírnou, z věže radnice bděli nad bezpečím novoměstských v noci dva ponocní, ve dne jeden hlásný. Po sloučení pražských měst v roce 1784 samosprávná funkce Novoměstské radnice zanikla, do budovy se nastěhoval soud a později trestnice, na jejímž nádvoří se ještě počátkem 20. století konaly popravy. Další význačné stavby změnily tvář náměstí v 17. a 18. stol. Po třicetileté válce zakoupili jezuité celou řadu domů na východní straně Dobytčího trhu a vystavěli tu svou kolej (pozdější vojenská nemocnice) a kostel sv. Ignáce. Významným počinem barokního stavitelství na náměstí byla přestavba Faustova domu, kdysi paláce knížat Opavských, Františkem Maxmiliánem Kaňkou v roce 1725. Výraznou změnu prodělalo náměstí v 19. století. Do roku 1863 byly odstraněny nevzhledné domy uprostřed náměstí a na místě ?bídné, hrbolaté, nedlážděné návsi?, jak psal jeden z pamětníků, založen park podle projektu Fr.Thomayera. Postupně jej zkrášlovaly pomníky slavných osobností: Vítězslava Hálka (1881), Benedikta Roezla (1898) a Karoliny Světlé (1910). Také novorenesanční budova české techniky od Ignáce Ullmanna z roku 1874 výrazně ovlivnila vzhled náměstí. Starobylá tvář Dobytčího trhu, charakterizovaná četnými pivovary a zájezdními hostinci, zmizela definitivně v 30. letech 20. století. Tuto tradici připomíná dnes již jen název Černý pivovar na domě vedle techniky.
  • 10
     
     

  • 20
     
     

  • 30
     
     

  • 40
     
     

  • 50
     
     

  • 60
     
     

  • 70
     
     

  • 80
     
     

  • 90
     
     

  • 100
     
     

  • 110
     
     

  • 120
     
     

Václav Vaněček
klub@pragos.cz 736489297