ZA ČESNEKEM NA PETŘÍN    11.3.2016

Zkušený a souvislosti vnímající fajn kamarád Radim Valenčík - proděkan VŠFS má další milou vycházku ve spolupráci s naším PRAGOS KLUBEM. 
Procházka do Kinského zahrady spojenou s ochutnávkou česneku podivného, jenž se zde rozmnožil resp. přemnožil. Je nesmírně zdravý, vrací plnou sílu po dlouhé zimě, konzumovat ho budeme i na místě a to s kouskem chleba se sádlem, který Radim přinese. Kdo chce může donést také chléb+sádlo. Procházka s ochutnávkou nám zabere 1-2 hod dle nálady – podíváme se na jezírka, hladovou zeď (popovídáme o výdajovém multiplikátoru), zakarpatský kostelík a pískovcové skály. 
Zdraví Radim Valenčík + Václav Vaněček za Klub.   Díky za některá fota Honzovi Mertlovi

RECEPT na PESTO Z ČESNEKU PODIVNÉHO :   Díky Hance Vávrové
4 hrstě česneku, 10 sušených rajčat, 100ml olivového oleje, nastrouhaný kvalitní sýr a trochu soli, piniové oříšky a vše hodně rozmixovat.
Nešetřit olivovým olejem!  Je výborné na těstoviny i na pečivo a v lednici vydrží určitě 2 týdny.

• 2

   

   
  
  Setkali jsme se poblíž místa, kde stávala Újezdská brána, dnes již zaniklá stavba. První Újezdská brána stávala v dnešní Karmelitské ulici už za panování Karla IV. Tenkrát však byla Karmelitská velmi úzká, proto se nejednalo o bránu v pravém slova smyslu ale spíše o jakýsi průchod. Druhá, barokní, Újezdská brána táhnoucí se „pod vojenskými hradbami“ je doložena od roku 1693, ale patrně již dříve, před postavením hradeb, zde býval jakýsi „průchod“ do osady Újezd a do Prahy (z doby stavby Hladové zdi). Stavitelem byl jan Pánek. Před branou byl vybudován vodní příkop přes dnešní zahradu Kinských, tehdejší Vrabcovny. Zajímavostí je, že nestála na přímé silnici, ale asi 6 metrů od hradem se muselo zabočit doprava a pak se teprve mohlo branou projít. Brána samotná měla jediný oblouk a stála až do roku 1860, kdy již kapacitně nestačila narůstajícímu provozu (a také kvůli své špatné poloze vůči silnici, kdy se hromadily čekajícíc vozy). Nová brána z roku 1862 stávala vedle té původní – posléze zazděné a byla pojmenována podle Františka Josefa I. (Franciscus Josefus I.). Na Újezdské straně se nacházel letopočet 1862 psaný římskými číslicemi a císařská koruna. Za necelých 30 let, po zemské jubilejní výstavě v roce 1891, byla zbořena.
  
  
• 3

   

   
  
  Bastion je část opevnění vystupující mimo samotnou hradbu, na níž se koncentrují střelci a děla. Umožňuje obvykle ostřelování protivníka u paty hradby bez nadměrného ohrožení vlastních střelců a děl, taktéž podporuje sousední bastion. Hradba spojující bastiony se nazývá kurtina.
  
  
• 4

   

   
  
  Stavba nového, tentokrát již souvislého bastionového opevnění byla zahájena okolo roku 1653 na pravém břehu Vltavy (u Poříčské brány) a skončila okolo roku 1730 opevněním Malé Strany a Hradčan. Cihlami obezděné zemní bastiony (bašty) a spojovací kurtiny (hradby) byly posunuty před původní středověké hradby a tam, kde to bylo možné, byla využita i opevnění z třicetileté války. Hroty (špičky) bastionů byly zpevněny obložením z pískovcových kvádrů. Bastiony byly označeny číslicemi a jmény.
  
  
• 5

   

   
  
  Tento bastion se nachází v ulici Rošických u náměstí Kinských a tam jsme si ho také prohlédli.........
  
  
• 6

   

   
  
  Místo srazu
  
  
• 7

   

   
  
  Kinského zahrada stoupáme od startu.....je to tady samý kopec :-)
  
  
• 10

   

   
  
  A již je tu všude česnek
  
  
• 15

   

   
  
  
  
• 21

   

   
  
  Česnek podivný, ale chutný :-)
  
  
• 22

   

   
  
  
  
• 23

   

   
  
  
  
• 24

   

   
  
  
  
• 25

   

   
  
  ......a zase kopeček, ale výhled bude stát za to. A všude česnek
  
  
• 26

   

   
  
  Zde si připravíme občerstvení s česnekem, sádlem pomazánkou, vínem atd
  
  
• 27

   

   
  
  
  
• 28

   

   
  
  
  
• 29

   

   
  
  
  
• 30

   

   
  
  
  
• 31

   

   
  
  
  
• 31

   

   
  
  
  
• 32

   

   
  
  
  
• 32

   

   
  
  
  
• 32

   

   
  
  Nejlépe chutná v přírodě....
  
  
• 33

   

   
  
  Jezero
  
  
• 34

   

   
  
  
  
• 35

   

   
  
  Jaro je už vidět na každém kroku, na zemi ve vzduchu i na vodě.....
  
  
• 36

   

   
  
  Další jezero
  
  
• 37

   

   
  
  
  
• 38

   

   
  
  
  
• 39

   

   
  
  
  
• 40

   

   
  
  
  
• 41

   

   
  
  
  
• 42

   

   
  
  
  
• 44

   

   
  
  Troska stavby
  
  
• 50

   

   
  
  
  
• 51

   

   
  
  
  
• 52

   

   
  
  Karpatský chrám svatého archanděla Michaela, převezený 1929 jako dar Rusínů ze Zakarpatské Rusi do Prahy. Více info viz foto vedle
  
  
• 53

   

   
  
  Historie kostelíka
  
  
• 80

   

   
  
  
  
• 90

   

   
  
  
  
• 110

   

   
  
  
  
• 120

   

   
  
  
  
• 130

   

   
  
  
  
• 210

   

   

   

  TOLIK ROZKVĚTLÝCH KVĚTIN A PLODIN JSME SI PROHLÉDLI !
  
  Brčál
  
  
• 219

   

   
  
  Mandloň
  
  
• 220

   

   
  
  Dřín
  
  
• 230

   

   
  
  Dýmnivka
  
  
• 240

   

   
  
  Fialka
  
  
• 250

   

   
  
  Habr
  
  
• 260

   

   
  
  Hluchavka
  
  
• 270

   

   
  
  Kakost
  
  
• 280

   

   
  
  Krokus
  
  
• 290

   

   
  
  Krokus
  
  
• 300

   

   
  
  Krivatec polni
  
  
• 310

   

   
  
  Ladonka
  
  
• 350

   

   
  
  Měsíček lékařský
  
  
• 360

   

   
  
  Penízovka sametonohá
  
  
• 370

   

   
  
  Petrklíč
  
  
• 380

   

   
  
  Pryšec
  
  
• 390

   

   
  
  Rozrazil
  
  
• 400

   

   
  
  Špendlíky
  
  
• 410

   

   
  
  Šafrán
  
  
• 420

   

   
  
  Talovín
  
  
• 530

   

   
  
  ???
  
  
• 531

   

   
  
  ???
  
  
• 540

   

   
  
  ???
  
  
• 610

   

   
  
  Jedlá houba
  
  
• 730

   

   
  
  
  
• 740

   

   
  
  
  
• 750

   

   
  
  Hladová zeď
  
  
• 760

   

   
  
  
  
• 770

   

   
  
  Rekonstrukce lanové dráhy
  
  
• 780

   

   
  
  
  
• 790

   

   
  
  Mandloně
  
  
• 791

   

   
  
  Mandloně
  
  
• 800

   

   
  
  Mandloně
  
  
• 801

   

   
  
  Mandloň
  
  
• 802

   

   
  
  Mandloň - plod