Domů

ARCHIV AKCÍ - nové shora

LAZARSKÁ ULICE s návštěvou objektů - Diamant, Fakulta, Česká vláda  
 

 LAZARSKÁ ULICE s návštěvou objektů - Diamant, Fakulta, Česká vláda  24.11.2016 
Opět projdeme, poznáme a procítíme jednu ulici s návštevou a prohlídkou objektů. Lazarská je velice krátká ulice, ale pro obchodní život velice důležitá. Název je odvozen od původního kostela sv.Lazara z doby Karla IV. Ukážeme si, kde kostel stál a co z něho zbylo.
Význam Lazarské je v propojení 3 nejdůležitějších obchodních ulic na Novém Městě :
- Jungmannova dříve Mečířská, Zvonařská, atd.
- Vladislavova dříve Slunná, původně Karlem IV. založená "Široká", uprostřed Židovské zahrady
- Spálená tj. dálková trasa ze Starého Města přes Karlovo náměstí na Vyšehrad a dále.
Mezi Lazarskou a Karlovým nám. stojí dnes srostlice domů, odborně architekty nazvané „drúzou“, kde dnes vnímáme pouze radniční a soudní budovu. Zaniklé domy však objevíme v průchodech, pasážích a vnitřních dvorcích.
NAVŠTÍVENÉ OBJEKTY :
- ČESKÁ VLÁDA - nádherný vestibul, Divadlo komedie - původně Vlasty Buriana, a hlavně elitní šermířský klub z 1.republiky v podzemí.
- FAKULTA PEDAGOGICKÁ - dnešní vchod z ulice M.D.Rettigové, původně hlavní vchod pro bohaté studenty z Lazarské a pro chudé studenty z Vladislavovy. Navštívíme velký konferenční sál.  www.pedf.cuni.cz/PEDF-194.html
- DIAMANT - nejoriginálnější je zde tento kubistický palác od žáka Kotěry - A.Pfeiffera. V podzemí byla hlavní projekční kancelář významného stavitele a podnikatele M.Blechy a v 2.patře reprezentativní byt A.Hoffmeistera atd.....  https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFm_Diamant  
50,-    PRAGOS + Ing.Stěnička

HISTORIE :
V místě dnešního soudu stávala už před založením Nového Města kaple sv. Lazara se špitálem. Prvně je připomínána 1281. Ulice pod Novoměstskou radnicí kolmo spojuje ulice Vodičkovu a Spálenou. Po založení Nového Města říkalo se zde podle přilehlého Karlova náměstí (dříve Dobytčí trh) Dolejšek Dobytčího trhu. Od počátku 19.stol. se ujalo pojmenování Masný trh. Masné krámy byly zde od středověku až do 1898, kdy byl kostelík sv. Lazara i s okolím vykoupen a 1901 zbořen, aby uvolnil místo budově trestního soudu. U masných krámů bývala i porážka, řezníci bydleli v celém okolí - v dnešní Navrátilově, Školské (dříve Velká Řeznická), v Řeznické (dříve Malá Řeznická). Po bohatém řezníku Janu Vodičkovi dodnes jmenuje se jedna z nejvýznamnějších ulic Nového Města Vodičkova. Vlastnil zde dům čp. 699. Kaple sv. Lazara, která tady stála už v 13.stol., se stala cechovním kostelem řezníků, nejváženějších řemeslníků v Praze, pravděpodobně někdy po husitských válkách. 1561 koupili novoměstští řezníci dům vedle kostela pro svého kaplana. V Univerzitní knihovně je uložen kancionál, který pro svou kapli řezníci koupili 1574. 1788 za císaře Josefa II. byl kostel zrušen a 1791 prodán řeznickému cechu. Někdy v 80.letech 19.stol. vrátilo se pojmenování k původnímu a asi nejstaršímu názvu podle kostelíka sv. Lazara, ulice získala název Lazarská. Ve slohu českého kubismu je postaven dům - Diamant (čp. 82) - na rohu ulic Lazarské a Spálené. Stavbu realizoval 1912 stavitel Matěj Blecha s arch. Emilem Králíčkem. Tento obytný dům byl 1994 rekonstruován a přízemí upraveno na prodejnu automobilů.

  • 10
     
     
     
    LAZARSKÁ mapa

  • 12
     
     
     
    ULICE LAZARSKÁ
    1842 - DNES

  • 14
     
     
     
    ULICE LAZARSKÁ
    1938 - DNES

  • 15
     
     
     
    ULICE LAZARSKÁ
    1842 - 1938 - DNES

  • 20
     
     
     
    LAZARSKÁ obraz
    Malba Václav Malý (1874 Praha-1935 Praha). Malíř obrazů z Chodska. Žák AV výtvarného umění v Praze u prof.Brožíka a Schwaigera. Zpočátku maloval motivy staropražské a z pražských ulic. Ale jelikož měl vyvinutý smysl pro barevnou sytost, tak ho to zavedlo na Chodsko. V Klenčí se spřátelil s Baarem, jemuž akvareloval "Chodskou madonu" a navrhl dvě malby na skle do klenečského kostela na paměť Baarových rodičů. Studoval na Chodsku krajinu a vytvářel veliké obrazy s hromadnými selskými výjevy

  • 39
     
     
     
    ZAČÍNÁME V PASÁŽI VLASTY BURIANA.
    Celá komlex budov okolo pasáže je v majetku Ministerstva financí. Postaveno 1932 jako Báňská hutní společnost.

  • 40
     
     

  • 41
     
     

  • 50
     
     
     
    Původně se průběžně v pohybu rozsvěcovala světla

  • 52
     
     
     
    Jdeme do suterénu pod pasáží do ŠERMÍŘSKÉHO KLUBU

  • 53
     
     

  • 54
     
     
     
    Krása - travertin.obklad kopírující vnější oblouk.fasádu na rohu ulic Jungmannova + Lazarská

  • 55
     
     

  • 70
     
     
     
    GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ
    HISTORIE BUDOVY :
    Původním vlastníkem budovy byla Báňská a hutní společnost založená 1905 jako Rakouská báňská a hutní společnost se sídlem ve Vídni. Po zániku Rakousko - Uherska se přestěhovala do Brna, které mělo výhodnou polohu blízko k severomoravským průmysl.oblastem. Kvůli svému napojení na čs zbrojní průmysl byl její význam pro nově vzniklý stát nejenom hospodářský, ale i strategický.Vzhledem k tomu, že se Praha stávala důležitým obchodním střediskem, asi po sedmi letech bylo rozhodnuto, že se společnost přestěhuje do Prahy, kde si postaví svoji vlastní budovu. Nejprve byly zakoupeny dva domy na rohu ulic Jungmanova a Lazarská, později byl přikoupen další dům na rohu ulic Lazarská a Vladislavova. Vypsanou soutěž vyhrál návrh arch.J.K.Říhy. V jeho funkcional.pojetí má budova jednoduché a účelové tvary, zbytečná komplikovanost byla nahrazena geometrickou čistotou. Architektonické řešení zajišťuje dostatek světla a vzduchu a umožňuje snadnou komunikaci mezi jednotlivými částmi. Interiéry budovy navrhl arch.B.F.A.Čermák. Původní domy byly zbourány 1928 a začalo se s kopáním základů a již na podzim bylo možné zahájitbetonování suterénů, které se opozdilo kvůli tuhé zimě. Ocelová konstrukce byla vyrobena mostárnou v Karlově huti a její montáž trvala 4,5 měsíce. Nosná konstrukce spočívá na železobetonových suterénech. Stropy jsou ze silnostěnných dutých cihel, veškeré vnitřní zasklené příčky a stěny z oceli potažené bílým bronzem. Podlahy byly pokryty linoleem. Uliční strana budovy byla osazena dvojitými okny, která měla chránit zaměstnance před hlukem z ulice, opačná strana pouze jednoduchými. Přízemí a mezipatro bylo obloženo světle hnědou hrubozrnnou bavorskou waldsteinskou žulou. Na obklad vestibulu byl použit mléčně bílý italský mramor Calacatta s nepravidelnou šedou až černou kresbou z proslulé kararské lomařské oblasti. V pasáži přechází do druhu Arabescato - jemný bílý mramor s tmavě šedým žilkováním, jehož obrazce připomínají arabesky. Části dlažeb a obkladů na schodišti a ve vestibulu bývalého Burianova divadla jsou z efektního černého lipovského mramoru, který pochází ze slezského Jesenicka. Obklady krásně ladí s funkcionalistickou jednoduchostí budovy. Centrum tvoří hlavní schodiště s výtahy, haly v jednotlivých patrech sloužily jako čekárny. Tvar přilehlých chodeb s kancelářemi je obdélníkový (v jednom rohu zakulacený), po stranách jsou umístěna 2 nouzová schodiště, která původně sloužila jako přístup k pronajímaným kancelářím, hostinským pokojům, ateliérům a prádelnám. Všechny místnosti v mezaninu, přízemí a suterénu byly určeny k pronajmutí. V suterénu budovy sídlilo až do podzimu 2012 Divadlo Komedie, jehož předchůdcem bylo slavné Divadlo Vlasty Buriana. Známý komik založil vlastní divadlo 1925 v Adrii na Václavském náměstí. 1928 se přestěhovalo do Švandova divadla na Smíchově a 1930 do paláce Báňské a hutní společnosti. Divadlo velmi dobře prosperovalo, Vlasta Burian zde nechal vybudovat foyer, ateliér, módní salon a dílny. V prostorách provozoval dokonce své kino Vlasta, kde se promítaly nejenom jeho filmy, ale i němé a zvukové grotesky. V divadle hrálo mnoho známých českých herců (např. Jaroslav Marvan, Jindřich Plachta, Věra Ferbasová nebo Čeněk Šlégl). Od 1.9.1944, kdy říšský ministr propagandy Goebbels nechal uzavřít všechna divadla, zůstalo opuštěné. Po skončení války v květnu 1945 bylo znárodněno a přejmenováno na Divadlo kolektivní tvorby. Vlasta Burian se do něj již nikdy nevrátil. 1990 proběhla v divadle rekonstrukce, během které byla většina původního vybavení zničena. Na podzim roku 2011 vyhrálo Divadlo company.cz výběrové řízení na nového provozovatele Divadla Komedie, kde 2012 zahájilo svou 1.sezonu. V 2.suterénu budovy je krásný šermířský sál, který byl donedávna jedinou šermírnou v ČR navrženou již v samém projektu. Zasadil se o to tehdejší náměstek gener.řed. Báňské a hutní společnosti Jan Tille, který byl aktivním členem Prvního českého šermířského klubu Riegel a jistě ho v tom podpořil i projektant arch. Josef Říha, který byl také členem klubu. Šermířský klub Riegel se sem přestěhoval z Měšťanské besedy 1930. Technické vybavení šermírny bylo na tehdejší dobu na vysoké technické úrovni, ale velká část tohoto vybavení se bohužel díky pozdějším rekonstrukcím nedochovala. Místnost byla obložena spišským travertinem a kromě vlastní šermírny zde byly zřízeny i společenské prostory klubu, šatny a sprchy s malým bazénkem. Výzdobu stále tvoří sportovní trofeje členů klubu. I v současné době je šermírna plně funkční. Oběžný výtah páternoster společnosti ČKD byl vyroben 1932. V té době již byla budova dva roky v provozu. Původně jezdil jen do sedmého patra a měl 16 kabin s maximálním zatížením 160 kg. 2002 prošel kompletní rekonstrukcí, kterou provedla společnost KONE. Byl vyměněn celý elektrický systém, obnoveny kabiny a výtah začal jezdit až do 8.p. Po skončení druhé světové války byla na Báňskou a hutní společnost uvalena nucená správa a následně byla znárodněna. Budova v Lazarské ulici se postupně stala sídlem několika státních institucí např. Min.národní obrany, Úřad vlády ČR, Min.pro správu nár.majetku a jeho privatizaci.V roce 1996 budovu převzalo Min.financí. Od 2010 zde sídlí Gener.finanční ředitelství, část prostor však dále využívá Ministerstvo financí.

  • 80
     
     
     
    DIAMANT

    https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFm_Diamant. Stavitel Matěj Blecha, od arch.A.Pfeifera 1912

  • 88
     
     
     
    Budova DOMÁCNOST
    Postavena 1898 jako spolková společenská budova

  • 90
     
     

  • 100
     
     

  • 110
     
     
     
    Salve - latinský pozdrav Vítej

  • 115
     
     

  • 120
     
     

  • 130
     
     

  • 145
     
     
     
    Taneční sál v 1.p.

  • 150
     
     

  • 152
     
     
     
    PEDAGOGICKÁ FAKULTA
    1890 arch.J.V.Ullmann
    http://www.pedf.cuni.cz/PEDF-194.html

  • 153
     
     
     
    Málo známý dvůr fakulty

  • 170
     
     
     
    Dvůr má krásné po stranách 2 dvorky a uprostřed zvýšenou část viz foto. Prosklené = dostavěná 1930 velká aula od arch.J.E.Kouly

  • 171
     
     

  • 172
     
     

  • 178
     
     

  • 179
     
     
     
    Další fotky z celé budovy jsem si omylem smazal, spolu s našimi společnými na dvoře.

  • 180
     
     
     
    Ulice OMLADINÁŘŮ
    na jejím konci stála kaple sv.Lazara se schodišťovým průchodem na Karlovo nám.

  • 185
     
     
     
    KAPLE SV.LAZARA
    V ulici Omladinářů, původně románská z 13.stol. a poté vězení např. pro Omladináře - hnutí mladých českých vlastenců 1890 za osamostatnění. 1890 přestavěna na Soudní budovu + vězení

  • 186
     
     

  • 190
     
     
     
    Na konci ulice rozvětvení do 2 ulic, pro mnohé vůbec neznámých :-)

Václav Vaněček
klub@pragos.cz 736489297